Pokazí-li se nám cokoliv v domě, případně chceme něco postavit nebo vybudovat, velmi často voláme řemeslníka. Avšak kde ho vzít, a navíc mít jistotu, že odvede práci kvalitně, když v České republice za poslední roky nastal obrovský úbytek řemeslníků a zájem o řemeslo? Lidé jsou ochotni si připlatit i tisíce korun, aby kvalitního řemeslníka sehnali. Avšak ani to kolikrát nestačí.
Hlavní problém nastává již u středních škol. V posledních desetiletích vzrostl zájem o gymnázia a lidé často posílají své potomky právě na tyto školy. Od mistrů na učilištích a středních školách zaměřených na řemeslo pak často můžeme slýchat, že se setkávají s úbytkem žáků. Mimoto je málo lidí, kterým se chce opravdu v daném oboru pracovat a jsou na dané řemeslo šikovní. Co se týče výše zmíněných gymnázií, které pobírají velké množství studentů právě středním školám zaměřeným na řemeslo, vede k dobrému uplatnění z těchto škol studium na vysoké škole. A tady se dostáváme k velkému problému dnešní doby. Množství studentů po gymnáziu si prodlužuje své studium na oborech, které nejsou potřebné v takovém množství lidí, jako řemesla nebo jiné obory. Tím nemáme na mysli tradiční obory od medicíny, přes architekty až po právníky, ale spoustu oborů především na fakultách filozofických a fakultách sociálních studií. Jedná se převážně o humanitně zaměřená studia. Problém není v samotném oboru, ale v množství studentů, které se na těchto oborech vyskytují. Když si to vezmeme na konkrétním příkladu, ročně vysoké školy produkují stovky až tisíce nových politologů. Na trhu však uplatnění v oboru nachází maximálně desítky. Tím zde nastává propast. Kdyby alespoň polovina z těchto stovek až tisíců ročně byla již dříve učena řemeslu, bylo by u nás více řemeslníků a více osob, co by se uplatnilo ve svém konkrétním oboru.
V tomto případě se jedná pouze o jednu stránku věci. Tou druhou je problém, jak vůbec motivovat studenty ke studiím řemesel. Jaké by bylo Vaše řešení na tuto situaci?